Křičí vaši koně?

Kniha „Kdyby koně mohli křičet“ zodpovědné jezdce znejistí. Nezpůsobují svému koni svým způsobem ježdění nějakou zdravotní újmu? Koně se neozvou, možná jen nejdou dopředu nebo trochu vzdorují, ale větší část svých pocitů si logicky, jako lovné zvíře, nechávají pro sebe. A problémy se vrší, až je tu najednou bolavý a nespolupracující kůň.

V roce 2006 rozbouřil jezdeckou scénu neměcký veterinář a odborník na klasické jezdectví a biomechaniku koně Dr. Gerhard Heuschmann svou útlou knížkou Finger in der Wund, ve které otevřeně popsal utrpení sportovních koní ježděných s hlavou zarolovanou až na prsou, se zatnutým hřbetem, koní, kteří chodí pod jezdcem nohama, ale ne hřbetem, koní s pevně utaženým podpínacím řemínkem, atd. Kniha se okamžitě stala bestsellerem a netrvalo dlouho a dočkala se českého vydání s názvem Kdyby koně mohli křičet.

Kdo chce porozumět koni a jeho biomechanice, teorii a praxi výcviku, nemůže tuto knihu opominout. Kniha je útlá, ale v tom je její výhoda – na celkem malém prostoru naprosto srozumitelně a s názornými kresbami a fotografiemi pochopí i začínající jezdec, co je špatně a co je dobře.

Někteří Heuschmannovi vyčítají, že popisuje problémy, o kterých se psalo v jezdeckých časopisech už od roku 1992 a pouze se svezl na vlně negativní stránky jezdeckého sportu a vydělal peníze. Ale je to právě až jeho kniha, která odstartovala větší povědomí jezdecké veřejnosti o tom, co se někdy děje za zavřenými vraty hal. Je přímočará, srozumitelná, bez obalu popisuje nešvary, které koně poškozují. A rollkur z opracovišť naštěstí pomalu mizí, i když je určitá část jezdců, kteří se bez něj neobejdou, nebo tak jezdí rekreační jezdci v domnění že „mají koně na otěži.“

Na 134 stranách autor čtenáře vede od anatomických základů – kde je jaký sval a vaz související s ježděním (zajímavá je stať Hlava musí být dole?!). Následuje kapitola IV. o funkčních souvislostech, kde se dozvíte něco o pasivním napětí vazů trupu a krční páteře, o nataženém držení těla, uvolněném hřbetu, relativním vzpřímením hlavy a krku s neseným hřbetem, absolutním vzpřímení s prohnutým hřbetem, o rollkuru s nadměrně napjatým hřbetem, o průvlečných otěžích a falešném krku. V kapitole V. autor popisuje fyziologický výcvik koně, kde je mimo jiné zdůrazněna práce v terénu ve stati Hybaj do přírody. V VI. kapitole jde o veterinární aspekt výcvikové metodiky, následují závěrečné postřehy a etické zásady FN.

Kniha není jen pro adepty závodního jezdectví, ale i pro ty, kteří žádné vysoké cíle ve sportu nemají. Patří do každé knihovny jezdce, který se chce vzdělávat a svému koni nečinit žádná příkoří.

„Považuji za velmi důležité, aby si i rekreační a hobby jezdci bez závodních ambic rozšiřovali své znalosti o koních a jejich výcviku. Největším zdrojem chyb v této jezdecké skupině – a tím i největší riziko pro zdraví jejich koní – může být neznalost.“

Knihu můžete zakoupit na www.konskeknihy.cz/kdyby-kone-mohli-kricet--heuschmann-gerhard/

Brožovaná vazba
Rozměr 241 x 170 mm
Počet stran 136