Bořánek: Kůň s dobrým pocitem bezpečí se neleká. Tečka.

Bořánek&Bořánková_pruh

text: Daniel Burda, foto: Bořánek&Bořánková, článek vyšel v časopise Jezdectví

“Pokud chcete svému koni zachovat alespoň jakési zdání pocitu bezpečí, neměli byste ho odměňovat pamlsky z ruky, chodit na louku na vodítku popásat nebo ho nechat o sebe drbat. Tváříte se jako jednička, ale chováte se jako dvojka. Je to rozpor, který koně stresuje,” říká Václav Bořánek, který své zkušenosti předává v nové knize Strašidlo zvané HORSEMANSHIP. 

Autor přináší, jak je u něj zvykem, velmi přímý text. Nebere si servítky před ničím a před nikým, a tak mluví o vzdychajících dámách na pochybných seminářích, zneužití horsemanshipu proti koním, ale zároveň kvalitně zúročuje poznatky, které začal nasávat už v 80. letech, kdy objevil texty Toma Dorranceho a Raye Hunta. Deset let navíc aktivně publikoval ve vlastním časopisu. Autora nemusíte milovat ani s ním být zajedno v tom, co jsme zmínili v úvodu. V jeho textech ale najdete mnoho logických, schematických a srozumitelných postupů pro každého. A někdy vám Bořánek předloží jen myšlenku, se kterou můžete už pracovat podle svého.

Kniha, která má více než 300 stran, začíná výše zmíněným pocitem bezpečí. Pro Václava Bořánka jde o část práce s koněm, která je nejdůležitější. Divíte se, proč se váš kůň bojí kaluží? On se jich přeci nebojí, nemá se bát. Je na planetě o dost déle než my. Když uteče se zbytkem stáda z ohrady, zastaví se snad u první louže? Naopak ji často procválá, jakoby se nechumelilo. “Problém může začít už v hříběcím věku, kdy jdeme i s jeho matkou na vodítku a ejhle, najednou je v cestě louže. Máte na nohou nové adidasky, tak trochu zaváháte a louži obejdete. Hříbě ale nasává schémata jako houba. Má pocit, že se člověk louže bojí. Schéma člověk + kůň + louže se stane problémem,” vysvětluje autor a v následujících ukázkách z knihy předkládá svá řešení. 

Zachovejte se jako kůň

Dovolte mu, aby celou louži obešel. Příště v podobné situaci již kůň alespoň přemýšlí nad tím, zda mu stojí za to přihodit navíc dvacet kroků a vodu obejít, nebo si cestu zkrátit skrz. Pokud je jeho člověk klidný a louže si nevšímá, brzo to nejspíše zkusí. Časem začne vašemu úsudku důvěřovat natolik, že s vámi vstoupí do úplně neznámých hlubokých vod bez zaváhání. Trvá to možná měsíc, než to zafunguje dobře, ale celoživotně má kůň připravené schéma i do jiných situací na základě své vlastní pozitivní zkušenosti.

Další příklad, třeba z jízdárny. Přijdete s tréninkově mladým koněm na jízdárnu a nechce chodit do pravého horního rohu. (Včera tam stála paní ve žluté pláštěnce.) První, co vás nejspíš napadne, je přinutit ho, pokud je to možné, a nechat ho chodit kolem dokola tak dlouho, až si zvykne. Někteří čeští trenéři rádi volají na své svěřence: “Dej mu botu!” Ano, chvíli to fungovat může. Jenže ztrácíte psychiku svého koně a celoživotně vyrobíte koni stres z rohů na jízdárně. Proč? Jestliže kůň něco nechce udělat, tak buď nerozumí, nebo je to v té chvíli za hranicí jeho psychických či fyzických možností. 

Buď si to celé musíte lépe připravit, nebo je nejlepší nechat to být. Jakmile dostanete koně do krize, už se nic nenaučí. Jen se brání. Jenže řekněte někomu na jízdárně, aby tím rohem zkrátka dnes nejezdil a dělal jakoby nic. Většina přítomných se zasměje, protože má pocit, že si děláte srandu. Lidská logika. Lze vytvořit situaci, že se kůň bude chtít sám podívat do inkriminovaného místa. Co třeba využít jeho zvědavost? Jestliže ho donutíte, ztrácíte ho. Vítězství v malé bitvě, ztrácíte však pocit bezpečí koně. 

Záchytné body aneb jak poznat, že mi kůň nevěří

  • Kůň se všeho leká. Jestliže máte pocit, že se váš kůň třeba v krajině, při průchodu vesnicí atd. leká každé žluté kytky, kterou vidí, nebo dokonce cítíte, že hledá dopředu, čeho že by se mohl leknout, nemáte pod sedlem cvoka, nýbrž vašemu koni jen chybí pocit bezpečí. Kůň s dobrým pocitem bezpečí se neleká. Tečka. Takhle prosté to je.
  • Kůň se směrem od stáje courá jako šnek a domů pospíchá. Nejedná se o tušení, že doma ho čeká plný žlab, ale chybí mu pocit bezpečí. Namísto toho, aby ho měl s vámi, hledá ho ve stáji, svém výběhu, u svých kamarádů. Kůň s dobrým pocitem bezpečí z domova pospíchá, domů se courá. Stejně jako vy, když si jdete zaběhat.
  • Kůň nejde oddělit od ostatních. Až pojedete s partou krajinou, zkuste si objet třeba louku z druhé strany než ostatní. Pokud to provést nelze a kůň začne vyvádět, jako by mu šlo o život, nejedná se o zamilovaného koně, kterému se stýská. Jen mu chybí pocit bezpečí. Když ho nemáte spolu, hledá ho zkrátka u svých kamarádů.
  • Kůň nechce nastupovat do vozíku. Všichni okolo vám možná budou tvrdit, že koně jsou klaustrofobičtí. Jedná se však o nedostatek pocitu bezpečí. Všimněte si toho, jak hříbata z pastvin bez zkušeností s člověkem nastupují sama. Po dvou letech strávených v tréninku nechce ten samý kůň nastoupit. Mezitím nikdy nejel. Přemýšlejte o tom.

A teď to, co všichni očekávají. Řešení. Nejde vůbec o cvičení nebo kruhovku. Jde o to být pro koně čitelný. Ve všem, co děláte. Od úkonů, jako je nasazování ohlávky, až po jezdeckou hodinu. Chovejte se černobíle jako koně a stále přemýšlejte, jak by se na vašem místě zachoval kůň. Koně potřebují zkrátka někoho, s kým se cítí bezpečně. Pokud prezentuješ sám sebe tak, že ti kůň nerozumí, nebude chtít vkládat svůj život do tvých rukou. Je to jeho životní pocit. Něco, s čím se narodil a co mu pomáhalo přežít na pláních celého světa 30 milionů let. Ty bys také nesvěřil svoji firmu nebo svůj život někomu, kdo se chová jako idiot. 

Třeba v kruhovce, bez ohledu na to, na čem zrovna pracujete, je třeba nepodléhat systémům, pravidlům či nařízením. I když bude třeba “ministerstvo horsemanshipu”. Je nezbytné se jen uvolnit, užít si to a přemýšlet nad tím koněm. Ten zbytek je ve tvém srdci. Začneš se cítit lépe, relaxovaně a po pár dnech možná zjistíš, že tvůj kůň je jiný. Cítí se lépe, začne se usmívat a najednou se začne rodit nějaká malá komunikace. Ty něco pošleš směrem k němu, on odpoví. Pak se na něco zeptá on, ty odpovíš a pak už to lítá sem a tam. Tohle se dá jen těžko vysvětlit. Chce to osobní prožitek. 

——————-

strasidlo

Strašidlo zvané HORSEMANSHIP

Václav Bořánek vás provede horsemanshipem doslova od mateřské školy. Jak sám říká, zúročil deset let psaní, kdy vybral a vyladil to nejlepší ze svých textů.

Vybíráme z obsahu:
Pauza
Rytmus
Reakce koně na otěž
Reakce koně na holeň
Couvání
Kruhovka pro nováčky
Na ohlávce a vodítku
Obsedání
Další kroky s mladým koněm
Postavení hlavy a krku
Cit, načasování, rovnováha
A další.

Brožovaná vazba
Rozměr 202 x 255 mm
Počet stran 336, desítky barevných obrázků

K objednání na www.konskeknihy.cz/horsemanship-boranek/

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více v bodu II podmínek ochrany osobních údajů.