Když v roce 1998 na australské verzi Equitany vjel Andrew McLean do arény se svým drezurním koněm, zpočátku se nedělo nic převratného. Tintagel Magic plnil pokyny svého jezdce a předváděl cviky na úrovni Grand Prix. Na tribunách to však zašumělo, když hřebci sundal uzdu i sedlo a pokračoval v drezurní úloze jen s provazem kolem krku. Spojení duší? Zaříkávání koní? Nic takového. Hřebec se prostě naučil reagovat na přesné pomůcky a postupně si osvojil i signály bez použití otěže a udidla.
Andrew McLean před téměř třiceti lety jen využil svých znalostí o tom, jak se koně učí. Chtěl veřejnosti ukázat, že kvalitní výcvik koní je založen na vědecky vysvětlitelných principech učení. To, co vypadalo jako zázrak, bylo ve skutečnosti výsledkem důslednosti, správného načasování pomůcek a respektu k tomu, jak se kůň učí. Na základě této myšlenky se postupně zrodil vědní obor Equitation science. Knihu se stejným názvem napsal s profesorem Paulem McGreevym, a teď kniha vychází v češtině prostřednictvím nakladatelství Arcaro a konskeknihy.cz. (Equitation science – Teorie učení a etický výcvik koní lze již objednávat)
Proč potřebujeme Equitation Science?
Můžeme odpovědět v současné době velmi silně rezonujícím pojmem welfare. Nebo tím, že si jezdectví potřebuje udržet sociální licenci. Nechceme přeci další skandály typu kauza Helgstrand apod. Každý z nás, velmi osobně a niterně, ale nejspíš chce, aby svému koni nečinil příkoří – ať už ve sportu nebo v domácím „hobby výcviku“. Znát detailně poznatky Equitation science je cestou, která není zatížená subjektivními názory a jde do jisté míry o jasný a skutečný obraz toho, jak to koně „mají“.
Pochopit, jak se koně učí, jak vnímají signály člověka, nám může pomoci výcvik vést efektivněji, bezpečněji a s větším ohledem na welfare koně. Není náhodou, že se právě Andrew McLean loni se stal členem šestičlenného výboru FEI pro welfare koní.
Potřebují vědu na trénování i elitní trenéři?
Obvyklý názor je ten, že věda nemůže nahradit cit a zkušenost. Andrew McLean to nerozporuje a řekl, že nejlepší trenéři často používají principy učení intuitivně – věda jen vysvětluje, proč jejich metody fungují. Také špičkoví jezdci jezdí v souladu s principy Equitation Science, aniž by si to nutně uvědomovali. Podívat se na skvělé výkony opravdu kvalitních jezdců optikou vědy je však cestou, jak nasbírat odpovědi na nejen „jak“, ale hlavně „proč“.
Hobby jezdci – ti, kteří chtějí být především nejlepšími majiteli
Hobby sféra se u nás velmi intenzivně vzdělává. Je to vidět na neutuchajícím zájmu o různé webináře, semináře, odborné články a knihy. Dalo by se namítnout, že menší zkušenosti tyto majitele koní a jezdce nutí hledat informace, protože neumí řešit problémy se svými koňmi. Pravda je většinou taková, že chtějí být především těmi nejlepšími majiteli, kteří svému koni a jeho potřebám a výcviku opravdu rozumí.
Někteří lidé se domnívají, že věda z jezdectví učiní odtažitou, mechanickou záležitost, řekl Andrew McLean v rozhovoru pro Vetbib. Cílem není udělat z lidí stroje na mačkání knoflíků. Jen jim dává hlubší vhled do toho, jak koně prožívají svět. Věda také konečně zmapovala emocionální život koní, jak se cítí, jak získají vztah k člověku, jak vyjadřují bolest a stres. Andrew je však přesvědčen, že jsou tu ještě neprobádaná místa, jak například unikátní vztah koně a člověka. A možná bychom to ani neměli vysvětlovat, dodává s úsměvem. Některé věci mohou zůstat tajemstvím.
Jméno australského vědce a trenéra Andrew Mcleana už mnozí lidé od koní dávno znají z odborných v českých jezdeckých médiích. Není jen vědec, ale má za sebou bohatou jezdeckou kariéru. Reprezentoval Austrálii ve všestrannosti (vyhrál prestižní závod Gawler Three Day Event, soutěžil v drezuře i parkurech nejvyšší obtížnosti a byl nominován na mistrovství světa ve všestrannosti. Také působil na národní i mezinárodní úrovni jako trenér. Stal se spoludržitelem prestižní australské ceny Eureka Prize, často označované za australskou obdobu vědeckého „Oscara“. Založil Středisko pro výzkum chování koní Australian Equine Behaviour Centre a patří mezi zakladatele moderního oboru Equitation Science. Jeho práce už ovlivnila způsob výcviku koní na všech kontinentech.